Naše první procházka

Náše první procházka proběhla úspěšně až na docela velké chladno to bylo užasné. Tekkyn byl poslušný a na to že šel vedle vozíku skoro po prvé mu to šlo užasně, každopádně doporučuji se teple obléci a jděte se určitě projít, vnímejte okolní stromy a přírodu a věřte že vše bude hned lepší, i přes všechny životní komplikace...

Chtěla jsem ještě říct, abychom si cenily všeho co máme

Na konci procházky nastaly dosti komplikace na rampě zadní balanční kolečka mi jak si nedovolili jed dal a zadní kolo se protáčelo, naštěstí šel soused a zeptal se mne zda nechci pomoci, tak jsem nejprve řekla že ne  ale pak mě prostě požduchnul a bylo to....

Když jsme byly ve městě upadla mi deka, kterou jsem měla přes nohy a ruce, upadla mi... Ani nevíte jak je složité zvednou si něco ze země když máte el. vozík.. Už jsem z něj chtěla slezt ikdyž v tom mě uviděl pán a deku mi podal, byl to příjemný pocit... a ted malá ukázka

Inzerát a kamarád

Přeji všem krásné ráno či krásný den, před pár dny jsem odpověděla na inzerát mladého muže, psala za něj maminka, zjevně mu moc psaní nejde, což při některých postiženích a diagnozách prostě tak je, volaly jsme přes skype, a má trochu problém i s komunikací, vypadá však jako milý mladý muž a myslím si že má co říct

Teď ke mě proč jsem si podávala inzerát ?
hledám přátele a možná i Jiný pohled na handicap - postižení.
Hledám pochopení, a nevzdávám naději na jakoukoli šanci na lásku či hodně dobré a duvěrné přátelství..
Proč nehledám zdravouše, který by se o mne dokázal v budoucnu postarat?
Jednoduchá odpověď, Takový zdravouš nedokáže pochopit pocity a radosti, znevýhodněné osoby či člověka, nedokáže zjevně tak plně sdílet pokroky a radosti či dokázání samostatnosti...
Znevýhodněná osoba dokáže dát víc nadšení a podpory tomu druhému - dle mého názoru...

Nevím co víc napsat vím že píšu krátké články ale píši hlavně o nynějších myšlenkách a pocitech

Nic není lehké

Když jsem se tedy konečně dočkala toho, že jsem mohla nasednout na Kripl-Káru  a jed naskytl se hned po jízdě k poště problém, Vozík jsme chtěly naložit do auta ale nešlo to, protáčely se kolečka protože celková váha zjevně stála na balančních kolečkách, No zklamáni, nic hold nejde jednoduše v mém případě, tak jsme zase naložily starou dobrou mechanickou káru a jeli do města, Máma byla řádně vytočená, což se jí ani nedivím, byla jsem také vytočená jen jsem to nedala tolik najevo....
Po pobíhání po městě jsme se zase vrátily domů a vytáhli novou Káru ven, vzaly psa a šli se projít :)
Krasný pocit svobody alespoň na chvíli...
Snad se zítra vydaří počasí abych vypadla z baráku aspoň na hodinku či dvě, sledovat krásu přířody a zpěv ptactva, pokud by v tomto počasí něco nebo někdo zpívalo....

Reflexní Prvky

Zdar lidi, objevila jsem v šuplíku, reflexní samolepky a rozhodla jsem se že si je dneska určitě nalepím na vozík :) jen vůbec nevím kde, těším se..
Jsem ráda, že jsou reflexní prvky povinné, protože výrazné věci a razící věci mám dost ráda, Nejvíc ze všeho miluji ale razící zelenou a vůbec celkově zelenou a VY ?

PS: Dnes se ozvu z naší první samostatné procházky po venku... Ozvu se ..... Tešte se na mé první pocity :) a reakce

Moje reflex. samolepky

Můj vozík....

Jsem zpět !! - Nová Era

ahoj rozhodla jsem se vrátit ke svému blogu a začít popisovat své pocity, naštvaní, zkušenosti atd... Dneska konečně nastal den D...Dnes si konečně budu připadat svobodná a to díky elektrickému vozíku, který již dokážeme dostat s patra, Aleee-lujaaaaaa..
Každopádně co se hned nestalo... tři chlapy tam dávaly do kupy boudu na vozík a strčily jej po té do boudu - myslím tím vozík . Daly jej na nabíječku aby se nabil...
Nechaly jsme jej tam celý den  i noc a co se nestalo - nenabil se... Když jsem jej vytáhla z boxu byl vybitej, proč ?? - Tři chlapy jak si zapomněly zapnout čudlík na nabíječce . Myslela jsem, že mě trefí  každopádně jsme jej daly zase na celou noc nabít a dnes vyrážíme se psem ven :) už se moc těším na svobodu ...

Ještě se ozvu

Skatepark.. Lepší, lepší, lepší.....

Další skateboardoví a krůček k dokonalosti. Samozřejmě i

totálně zedřená jedna část mého těla ale to k tomu zřejmě patří... Jste úžasní a držte mi palce....




Dodávám opět video, mám skvělý pocit s pokroku, strašná radost,ale i bolest, protože ta odřenina strašně pálí, no šutry jsou šutry což ostatně uvidíte na videu... Krasný den..  Nevím jestli zrovna u mne platí sportem ku zdraví. Ale ve zdravém těle zdravý duch....

MOJE JMENO je Sitting Skater

I Love SKATEBOARDING

Začneme asi tak z lehka, jak jste si mohli všimnout v předešlích článcích a taky v názvu blogu je udáno, že jsem tělesně postižená, co se týče sportu hrála jsem bocciu což je něco jako petang ale z většími "koulemi".
hraju jej víc než rok ale nenaplnuje mě to jako nínější sport.

Skateboarding, Ano skateboarding vidíte dobře. skateboarding patří mezi exstrémní sporty a už to slovo extremní mi nečím naplnuje duši, víte čím? Adrenalinem a spokojeností.
Taky u toho posiluju svali,které neposiluju z vozíkem. A mím nynejším cilem je dostat se navrh rampy na skateboardu bez pomoci....

Je to to nejužasnější ten adrenalin zda tu rampu vyjet tak nebo onak, ta rychlost (ikdyž já nemám dvakrát nejlepší kolečka takže se o rychlosti moc mmluvit nedá). Ale za pár týdnu budu mít specíalně udělaný skateboard od užasné firmy 99factory. Škrtám si v kalendáři den po dni jako malé dítě, které si odškrtáva dny do narozenin. Takový je pocit štěstí. Taková je láska ke skateboardingu. Nejsem nejlepší a nikdy nebudu ale láska ke skateboardingu mi i tak zustává.



Video bohužel není nejlíp sestříhané bylo dělané ve škole na zasekanem pc a hudba byla vibíraná na hlucho (nejsou u pc bedničky)